6 kritérií pro výběr hodnotových akcií podle Benjamina Grahama
Mnoho lidí dnes sleduje nejslavnějšího investora na světě Warrena Buffetta. My se ale dnes podíváme na kritéria výběru akcií podle člověka, který částečně stojí za úspěchem Buffetta a dalších známých investorů. Ano dneska si představíme kritéria pro výběr akcií podle Benjamina Grahama.

Benjamin Graham (vpravo) spolu se svým žákem Warrenem Buffetem (vlevo)
Kdo byl Benjamin Graham?
Benjamin Graham byl americký ekonom, investor a profesor. Mnoho lidí ho označuje za otce hodnotového investování. Po vystudování Kolumbijské univerzity začal pracovat na Wall Street, a následně založil vlastní fond Graham- Newman Partnership, kde zaměstnal i svého bývalého studenta Warrena Buffetta.
Kromě toho, že byl Benjamin Graham ekonomem, investorem a učitelem, který učil dnešní některé známé investory jako je například Irving Kahn nebo Sir John Templeton, napsal také dvě známé knihy. První je Security Analysis, která se zabývá převážně analýzou finančních výkazů firem, a druhou je Inteligentní investor, kterou sám Warren Buffett označil za nejlepší knihu o investování, která kdy byla napsána.
Poměr dluhu k aktivům
Graham měl rád společnosti s dobrým a kvalitním zadlužením. Investorům vždy radil kupovat společnosti s poměrem celkového dluhu k oběžným aktivům 1,10 a míň, což znamená, že vyhledával společnosti, které jsou schopné svůj dluh zaplatit v podstatě z oběžných aktiv. Takovéto společnosti budou odolnější v dobách recesí a krizí.
Například, když bude mít společnost oběžné (krátkodobé) aktiva ve výši 100 mld. USD, tak její dluh musí byt maximálně 110 mld. USD.
Já osobně jsem z tohoto pravidla slevil a beru poměr dlouhodobého dluhu a oběžných aktiv.
Schopnost společnosti uhradit aktuální krátkodobé závazky
Zde Graham investorům vždy radil nedívat se jenom na celkový dluh, ale i na aktuální krátkodobé závazky, kde radil vybírat společnosti které mají oběžné aktiva v poměru ke krátkodobým závazkům hodnotu 1,50 a vyšší.
Například společnost má krátkodobé závazky ve výši 100 mil. USD. V tom případě společnost musí mít krátkodobé aktiva ve výši 150 mil. USD a výš.
Já se zde zase osobně dívám pouze na krytí krátkodobých závazků oběžnými aktivy.
Růst zisků
Zde se jedná o poměrně jasné pravidlo. Benjamin Graham kupoval pouze společnosti, které měly kladný růst zisků za posledních pět let. Samozřejmě zde platí, že čím vyšší růst zisků za posledních pět let je tím lépe pro nás.
Já osobně si počítám průměrný růst zisků za posledních pět let, kdy čím vyšší tento průměr je, tím lépe pro mě.
Poměr ceny k zisku na akcii (P/E)
Graham vždy vyhledával společnosti s P/E pod 9. V dnešní době už takových společností není mnoho, tak počítejte s tím, že z tohoto nároku budete muset slevit. Samozřejmě se zde najdou i velké společnosti s takto nízkým P/E, ale není jich mnoho.
Já osobně mám průměr P/E nastavený pod 20. Liší se to samozřejmě i podle sektorů. U některých sektorů nebo růstových akcií budete muset akceptovat vyšší P/E.
Cena k účetní hodnotě (P/B)
Účetní hodnota společnosti je rozdíl mezi celkovými aktivy a celkovými pasivy. Tento ukazatel nám říká, kolik dostaneme vyplaceno za každou akcii v případě, že by firma nyní zkrachovala. Při bankrotu firmy se vždy jako první hradí závazky, které firma měla. My investoři jsme až na posledním místě. Zde Graham vyhledával společnosti s poměrem ceny k účetní hodnotě nižším než 1,20.
V dnešní době už je akceptován poměr pod 3.
Dividendy
Zde Graham vyhledával společnosti vyplácející dividendu. Čím vyšší dividendu společnost vyplácela, tím lépe pro něj. U podhodnocených akcií se totiž na růst může čekat dlouho, zkrátka do té doby, než si této dobré akcie všimnou i ostatní investoři. Takže je lepší při čekání na růst dostat ještě zaplaceno, když už je ta možnost.
Zde ale pozor. Ne vždy znamená vyšší dividenda lepší situaci pro nás. Je důležité si proto ohlídat zda je dividenda krytá z volných peněžních toků.
Zde máme tedy 6 kritérií, kterými se řídil sám otec hodnotového investování při výběru hodnotových akcií do portfolia. Jeho principy a myšlení ohledně investování aplikovali i investoři, kteří jsou uvedeni na začátku, a stali se díky těmto principům slavnými a bohatými investory.
UPOZORNĚNÍ: Nejsem finanční poradce, a tento materiál neslouží jako finanční nebo investiční doporučení. Obsah tohoto materiálu je čistě informativní.
Ten artykuł został napisany i sprawdzony zgodnie ze standardami redakcyjnymi Bulios.
Obserwuj Bulios w Wiadomościach Google
Bądź wśród pierwszych, którzy poznają nowe analizy, wiadomości i ruchy na rynkach.
Polecane artykuły